Uvědomělý rap ve Zlínském Golemu + rozhovor s Revoltou

Má maličkost opět navštívila Zlínský klub Golem, kde se měl představit hlavní představitel uvědomělého rapu u nás. Jednalo se o jméno Revolta. Ten kdo sleduje scénu a má rád texty, které mají hlavu a patu, tak ví, o koho se jedná.

I přesto, že jsem se došel podívat na Revoltovo vystoupení a nasát pozitivní energii, tak nezůstalo jen u toho. Měl jsem možnost udělat s Revoltou rozhovor, a tak jsem šanci využil a vyzpovídal ho pro náš web a naše čtenáře.  Musím říct, že se jedná o sympatického a dobře vystupujícího chlapíka, to samé se dá říct o jeho manažerovi a kamarádovi Jardovi. Je opravdu vidět, že kluci mají vychování. Mají vlastní hlavu a své názory nikomu nevnucují. Velmi příjemně se s Revoltou povídalo, a jelikož to byl můj první živý rozhovor, tak jsem měl trému. Vše ale na konec dobře dopadlo.

Než Vám předložím rozhovor, tak se vrhneme na páteční večer a to, jak probíhal.

Už, tak trochu se stává pravidlem, že přicházíme do klubu mezi prvními. Máme tak před vystoupením dost času se porozhlédnout kolik lidí tam je a jací jsou.  Ze začátku teda klasicky moc lidí nebylo. Ovšem ti, jež se v klubu, ukázali, měli věci Revolty. Mikiny, trička či kšiltovky byly vidět všude. To člověku udělá radost, když vidí, že jsou lidi, co podporují takovou věc jako je Seberevolta celkově.

Každopádně do 11ti hrála hudba a přicházeli lidé. Když ale začal hrát Beast mode, tak mi bylo jasné, že co nevidět se objeví Revolta. A tak se i stalo.

Jen co dohrála skladba, tak mohlo vše začít. I přesto kolik bylo lidí, tak byla atmosféra neskutečná. Energie z lidí i Revolty přímo sálala. Pokud Vám CD Revolty dalo hodně, tak to co ucítíte na koncertě, je několikanásobně lepší. Revolta, vystoupil  s písničkami, jako jsou, Měl jsi pravdu dědo, Evoluce vědomí, Povstaň s láskou nebo Rap. Ovšem nejlepší  bylo, když začal hrát track Dej do toho všechno. To bylo jakoby veškerá energie, která byla nahromaděná, bouchla a vyletěla ven. Lidé doslova řvali text, skákali a užívali si ten okamžik, který jim Revolta připravil. Když byl konec, tak celý klub skandoval „Re-vol-ta, Re-vol-ta.“ Lidé si tímhle vyžádali přídavek. Ale i ten musel skončit. To neznamenalo ale, že se vytratí i atmosféra a nálada. Asi 10 minut celý klub, jen tleskal a tleskal. A po pravdě musím říct, že si to Revolta zasloužil. Na jeho tváři byla vidět upřímná spokojenost, radost a velké díky.

Po vystoupení si pak lidi mohli koupit věci, které lze nalézt na e-shopu a nebo se vyfotit se samotným Revoltou.

Fotoreport z celého večera můžete vidět zde.

 Rozhovor:

Nejprve bych ti chtěl poděkovat za to, že jsi mi dal tu možnost s tebou udělat rozhovor. Myslím, že není třeba tě asi představovat, ale pokud chceš, tak se můžeš nějak uvést.

Takže, taky díky za rozhovor. Mé umělecké jméno je Revolta a rapuji nějakých 7 let. ČISTĚ tematický rap a cestu k sebepoznání a motivaci se snažím šířit, 2 až 3 roky.

Takže, zajímalo by mě, jaký je Revolta v soukromí? Studuješ, pracuješ, co děláš přes týden ?

To co dělám, furt směřuje za jedním nejvyšším cílem, samozřejmě těch cílů je více, ale to jsou takové schody. A jeden cíl, musí být hlavní, takže všechno, co dělám, se snažím, aby bylo v součinnosti, s tím cílem nejvyšším. Tudíž všechny činnosti co dělám, jsou ve směru toho cíle a to je,  zavést tady poklidnější, morálnější, etičtější a duševně zdravější společnost, protože právě ta tady chybí. V tu chvíli, má člověk milion možností, co může dělat. Já to šířím skrz hudbu. Takže denně píšu texty, skládám muziku, nejen pro sebe ale i pro ostatní. Momentálně, se všechno točí kolem toho, že jsem založil svoje vydavatelství. V Praze dělám studio, takže makám kolem toho, beru pod sebe lidi, a bude tematický label. Kolem toho tedy soukromě lítám. Dále mám spoustu běhání kolem výroby oblečení, a ve volném čase nejvíce kolem cvičení. To je zase spojené se seberevoltou, takže každá moje činnost, je tématická. Věnuji se sebe studiu, čtu, vzdělávám se, snažím se bourat hranice mysli, takže se zajímám hodně o lidskou mysl, a o to, jak funguje. A jak můžu radit lidem. Mluvím s nimi a snažím se jím poradit. Ne tím stylem, že jim řeknu co mají dělat, ale tak, aby si na to přišli sami.

Druhá otázka je taková trošku do minulosti. Zajímalo by mě, jestli jsi někdy pil, kouřil nebo hulil trávu?

Pil jsem, kouřil jsem, trávu jsem zkusil na střední. Dal sem si, když jsme byly s partou. To je tak vše.  Ale měl jsem to štěstí, že jsem čuměl do zdi. Takže mi to nic nedalo. Tudíž jsem neměl potřebu to vyhledávat a zkoušet dál. Postupem času, jsem k tomu získal odpor, protože většina kámošů začala hulením a skončila u tvrdého. Pít jsem pil, ne nic přehnaného, ale chodil jsem na diskotéky a tam se opíjel. Žil jsem nějaké 2 až 3 roky trochu diskotékový  život.  A cigarety jsem kouřil 2 až 3 roky zpátky.

Jaký jsi byl student a jestli jsi zažil někdy šikanu na vlastní kůži.

Student jsem byl do prváku šprt, míval jsem samé jedničky. V druháku jsem začal rebelovat. Já jsem se vlastně poprvé opil v nějakých 17 – 18 letech.  Do té doby jsem byl šprt. Prostě basket, dřina, poctiost, disciplína a tak dále. Pak přišla v druháku, taková ta rebelie, seru na školu, seru na všechno. Chodím s kámošema kalit, to bylo, když jsem pil, takže tak jsem si poznal druhou stránku. Student jsem byl od druháku úplný flegmouš, co se neučil, neřešil to, trojky, čtverky. Snažil jsem si to ve škole spíš užít, než se stresovat. Šikanu jsem nezažil, ani jsem nikoho nešikanoval.  Já jsem byl spíš ten, co se zastával.  Ale na intru to bylo perné.  Tam to byl boj, ale šikana, to ne.

Jak ses dostal k rapu?

Po prvé, jsem začal poslouchat rap skrz to, že jsem jezdil na skejtu. Asi od 8mi let. Poslouchal jsem Chaozz, Divoký západ. Pak přišel Limp Bizkit. Poté přišlo CD Eminema  a tím začlo to, že jsem pak neustále poslouchal rap. Začal jsem na škole psát slohovky, které se líbili a měli úspěch. Tak mě napadlo, že to můžu narepovat. Zkusil jsem to a pár kámošů mi řeklo, že to je celkem dobrý. No a tak to nějak začlo.

Vzpomeneš si na první rapovou písničku, kterou jsi napsal?

Jasně. Začátek. „Začátek to je velká věda, hnědá, snědá to není barva mojí kůže. Nejedu na půl plynu něco se stát může…,“ To je 7 let zpátky.

Proč jsi seknul s Marassem a udělal Revoltu? Co tě k tomu dovedlo a jaký byl počáteční bod?

To je proces vývoje, tam nejde vypíchnout jeden nějaký bod. Ale jako Marass jsem měl písničky půl na půl. Půl hodně egoistické a půl co hodně lidí nezná. Mám 2 CD jako Marass, která nikde skoro nejsou. Ale už i v té době, tam jsou takové songy, jako dávám teď. Na přiklad  Klid v duši a jiné. Ale v té době, jsem chtěl být takový, ten tvrďák.  Měl jsem to spojené s tím, že přesně o tom je hip hop. Pak jsem to nějak začal pozorovat. Začal jsem ve studiu poslouchat svoje věci a už jsem si říkal, že to nejsem já. Na co si hraju? Narepuju něco ale ve skutečnosti, takový nejsem. No a pak jsem začal psát texty, už jako Maras. Takové, co jsem pak vydal jako Revolta. A říkal jsem si budou ty texty vůbec někoho zajímat ? Šak v té době to bylo jiné. Byla to taková doba, Kontrafakt a podobně, takový frajerský rap. Tak jsem si říkal, vybuduju si jméno, jako Marass a pak jim předložím ty smysluplné texty.  To se samozřejmě nepovedlo a v jednom okamžiku jsem si řekl, seru na to. Od teď budu dělat už jen rap, který cítím, kterým chci něco změnit. A to proto, že mě to kolem sebe už sralo.  S tím přišla i změna jména.

Co peníze z koncertů a prodeje věcí. Ovlivnily ti hodně život, a kam je dáváš? Co se s nimi děje?

Těch peněz není moc. Já sám si ještě tlačím na to, abych neměl přehnaně vysoký honorář. A když je někde méně lidí, tak si nechám dát méně peněz. To jsou věci, které já až tak moc neřeším.  Ale samozřejmě se o tom, v jednom songu i zmiňuji. Já jsem ze začátku odmítal i peníze za koncert a pak jsem zjistil, že nemám ani na benzín. A že musím chodit kopat kanály. A jelikož chci, něco změnit, tak já ty prachy neberu jako cíl ale jako prostředek. Takže to říkám na rovinu. Já chci být milionář. Protože vím, že jsem ten, který s těmi penězi naloží dobře. Já jsem ten, který za to postaví hříště, jako jsem postavil na kempu.

Protože obchod, je jedno z nejstarších řemesel.  Když člověk něco vytvoří, tak potřebuje obchodníka, aby to prodal. Lidi jsou frustrovaní z toho, že nemají prachy. Prachy jsou v podstatě jak internet. Internet je skvělá záležitost. Skvělý vynález. Dobrý sluha, špatný pán, tak jako peníze. Já všechny peníze co vydělám, vrážím do dalších projektů. Do další tvorby. Teď dělám studio v Praze. Tam budu nechávat nahrávat lidi, co ke mně půjdou. S kterými společně tvoříme tým. Nejezdím si nikde na dovolené, nekupuji si drahé věci. Všechno jde ve prospěch a rozvoj té myšlenky. Vydělávat peníze se tedy absolutně slučuje s tím, co dělám. A čím více peněz, budu vydělávat, tím více uvidí změn. Chápu ovšem, že někteří lidi tu spojitost berou špatně, protože mají špatnou zkušenost, jelikož hodně lidí peníze změnily. Což jde i vidět. Chápu, že si to můžou myslet i u mě. Ale čas ukáže, jaká je pravda.

Jak momentálně vycházíš se Suverenem ?

Se Suvem, vycházíme úplně v pohodě. Jsme v kontaktu, pár dní nazpět jsme si volali. Máme spolu společnou skladbu, která bude na mojem CD a máme i nachystané nějaké věci.

Na to, se váže vlastně další otázka. Co si myslíš, o kauze kolem tracku škola rapu? A proč si myslíš, že zmínili Suverena ale tebe ne ?

Tam je spousta faktorů. O kterých, se dá bavit hodiny. Já si o tom myslím, že je to prostě, hloupé. Nedokážu si představit, že bych byl dospělý, rozumný člověk a na hřbitově bych někomu sprostě nadával a podobné věci. Takže, pro mě je to absolutní IQ tykve, bod 0 song. Ale chápu, že se to lidem líbí. V podstatě, je to takové zrcadlo. Na jaké úrovni je společnost, tak taková hudba se líbí. Takže když se taková věc lidem líbí, tak můžeme vidět, v jakém stavu, je ta společnost. Myslím, že ti lidi by neřekli, dotyčným do očí přesně to, co řekli v tom songu.  Druhá věc je, že pro mě je rap a hip hop o tom, jak ctím základní kořeny hip hopu. Lidé jako KRS one mají deklaraci hip hopu, mírovou deklaraci hip hopu. Tam  sepsali co to hip hop vlastně je. Že hip hop, je o tom  předávat něco mladým, trošku je vyrelaxovat z toho násilí, co měli v ulicích. Tudíž něco předávat. Je tam 17 bodů co to hip hop je, a tady se na to prostě nehraje. Lidi si myslí, že hip hop je nějaký hulvátský freestyle a podobně. Pro mě to tak není.

A proč nezmínili mě? To nevím, víš co, to je spíš  otázka na ně. Asi mě neřeší.

Teď tedy otázka na tvoje nové album. Kdy se na něj můžeme těšit a jaká bude jeho hlavní myšlenka ?

Motivace k činům, tak se bude i jmenovat. Už příští týden vydávám lis a během 14 dnů by mělo být hotové.  Vyjde s novým, velkým klipem. A bude to od začátku až do konce motivace. Protože za ty poslední 2 roky, po Evoluci vědomí jsem potkal hodně lidí. Lidí , kteří hrozně rádi krásně mluví ale to je všechno. Potkal jsem spoustu lidí, kteří mluví o energii, o lásce, o ezoterice ale není tam žádný posun.  Já to chci trošku odlišit, protože jsem zjistil, že za songy, které jsou hodně lásky plné a energie, mě lidi poplácají po rameni. Potkám je za rok, a nevidím u nich žádnou změnu. Ale u songu, které jsou motivující a jsou trošku více agresivnější, se lidi zvedají ze židle. A to je to, co já chci. Protože jestli má člověk, v životě udělat nějaké změny, tak se potřebuje rozhýbat. Lidi si hodně myslí, že tím, že si budou číst knížky, dívat se na dokumenty a psát o tom, jak jsou uvědomělí, že o věcech ví, a že se tím něco změní. Ale to jsou kecy. Takže, je to celkem jakoby i na tvrdo, tak jak si to myslím, že mě to sere. Mě v podstatě víc serou lidi, kteří jenom krásně a moudře mluví. Jsou situace, kdy si myslíš, že mluvíš s Budhou, ale zjistíš, že jeho soukromý život, tomu neodpovídá. Ten člověk nemá žádný produkt. Potkal jsem spoustu lidí, kteří se mnou chtěli debatovat. Debatovali, a vždycky, to u debat končilo. Žádný produkt tam nebyl. Takže, já se snažím dělat jen to, co má nějaký efekt, a to, co má nějaký produkt. Tudíž, když dělám písničku, tak ji dělám tak, abych věděl, že donutí někoho, jít reálně něco udělat. Že reálně něco změní v jeho životě. Když udělám třeba seberevoltu, tak se lidi odkopou k tomu, aby cvičili. Když udělám oblečení, tak aby se dokopali k tomu, že podpoří 8 švadlen, které pro mě šijí oblečení. Tím dávají práci českým lidem a českým firmám.  Že se něco buduje, a že se reálně něco děje. Ne že udělám ezoterickou věc, ta se dá na internet a to je všechno.

Samozřejmě, na albu budou i ezoterické věci. Asi 2 až 3. Jeden text, je asi nejuvědomělejší, co jsem kdy napsal. Ale teď se hlavně soustředím na to, dát lidem impulz, rozhýbat je, aby se nasrali. Protože lidi, jsou nasraní. Stačí jen, když se podívám kolem sebe. A proto abych jim byl reálný, tak musím být taky nasraný. Protože nemůžeš, přijít za ubrečeným člověkem a říct mu, že svět je krásný, a že je to tu samé sluníčko. To si o tobě budou myslet, že jsi blázen. nenajdeš s ním společnou řeč a nevytáhneš ho z té nasranosti, k činům.

K tomu albu, bych se chtěl ještě zeptat. Kolik tam bude věcí?

Bude tam 19 věcí.

Otázka na tvojí osobu. Co ty a víra, v co věříš, k čemu se upínáš?

Věřím v to nebo respektive teď už vím, že jsme duchovní bytosti. Které nadřazeně myslí  a skrze mysl, ovládají tělo a skrz tělo, tvoří ve fyzikálním vesmíru. Takže jakoby víra, je v nevědění. Když v něco věříš, tak nevíš. Když věříš, tak doufáš. Takže v co věřím, to nevím. To bych ti musel říct, to o čem nejsem přesvědčený.

Věříš třeba v to, že existuje Bůh nebo něco takového, že je někdo kdo stvořil svět?

V podstatě tady ty věci, jsou hodně spekulativní. A směřuju tam, abych se to dozvěděl. Ale  nemůžu říkat někomu, nějaké odpovědi, které jsem si našel já. Znamenalo by to, že bych ho okrádal o různá poznání. Takže jsem zastance toho, že můžu ukázat cestu, kterou jdu já. Která si myslím, že tam vede.  Takže v boha nevěřím. V podstatě ty největší bytosti jsme my. Akorát jak máme vědomí  strašně nízko, tak si nejsme vědomi toho, kdo doopravdy jsme. Máme totiž v mysli takové  kódy, které nás nutí jednat na  principu podnět, reakce. Což je takový zvířecí instinkt. Dám příklad. Někdo na tebe zařve, v těle se ti rozjedou takové adrenalinové pochody a takové věci, že máš chuť taky zařvat. Jdeš do obrany. Což jsou zvířecí pudy. Mysl má i takové kódy, které se dají obejít. A o to se snažímjá. Obejít  je jelikož my, jsme myslí nadřazení. Jdu si za tím. Já sám, už jsem poznal kdo jsem, ale je to takové, že by se tomu dalo věnovat, větší téma, než to probrat jen v kostce. Odpověď tedy je, že jsme duchovní bytosti a vím, že máme v mysli problém, který nám brání se to dozvědět. Věřím tomu, že tu překážku v mysli dokážeme překonat a poznat, kdo doopravdy jsme a osvobodit se.

Další otázku, už si tak trochu načal nebo zodpověděl.  Plánuješ udělat svůj vlastní label.

Ten už je, Revolta records. Chystáme jeden velký track, v kterém se představí všichni dosavadní členové. Takže dejme tomu, že během měsíce, by to mohlo být. V týmu mám už pár raperů, zpěváků, kytaristu a jiné.  Už to běží.

Sleduješ naši scénu CZ/SK  rapovou? Co si o ni myslíš a je tu někdo kdo tě zaujal ?

Jo určitě sleduji.  Tak česká scéna. Teď bude vycházet nové album Dave a Sony, kde budu i já. Dále mě baví Kartel, Packet, Civil, to je mimochodem mladý raper, kterého se snažím podporovat. Na slovensku Suve, Majka uznávám za některé věci. Dále potom Vladis, Strapo, Presento, Excelent, je jich hodně. Odpověď je teda, že sleduju. Sleduju v podstatě všechno. Nejsem ten, co by ho to nezajímalo.  Právě naopak mě to zajímá, protože chci změnit, to pojetí hip hopu. Proto to sleduju. A je určitě hodně lidí, kterým dávám respekt.

Je něco zásadního v tvojí kariéře co by si chtěl vrátit zpátky a udělat to jinak?

Určitě ne. Takhle ale asi odpoví každý. Je to tak, že nelituji ničeho. Všechno co bylo, tak se tak mělo stát.

Další otázka je pro mě jedna z nejzajímavějších a těším se na odpověď. Jaký máš názor na graffiti? Bereš to jako umění nebo vandalizmus ?

V novém songu, Moudrost hip hopu, ke kterému jsem točil i klip, budu mít graffiti.  Dělal mi je jeden pražák. Bude to překvapení, protože to je známý writer. Udělal mi celou stěnu, před kterou budu rapovat. A takové graffiti jako dělá on, tak takové je pro mě umění. Samozřejmě tagování po barácích. Udělalo  graffiti špatné jméno. Ale určitě beru graffiti jako umění. Taky je zase rozdíl,  graffiti a graffiti, tak jako rap a rap. Takže hezké graffiti ano. A určitě by se neměli malovat na věci, které někomu patří. To se prostě nedělá, to je neúcta k vlastnictví druhých.

A když vezmeš hnusný, otřískaný vlak, jen se na něj podíváš a je ti zle, tak na tomhle bys bral graffiti?

Čistě můj názor. Ten vlak někomu patří a on by měl právo o tom rozhodovat. Kdybych já vlastnil ten vlak, tak nemá právo, mi ho nikdo pomalovat.

Kdyby si měl možnost, jednorázově použít neomezené množství peněz, co by si s nimi udělal ?

Něco reálného. Koupil bych Novu. To sleduje nejvíc lidí a můžeš jim pomaličku předkládat takové informace, které je můžou probudit. Když vidí člověk v televizi věci jako je, vražda, smrt, zabití, kriminálky a podobně, tak potom člověk vidí takový svět. Žije ve strachu. Když jim tam pustíš pozitivní, hezké  věci, co se kde povedlo a podařilo. Dáš jim tam pravdivé informace. Jak velký problém jsou drogy. Nebudeš jim tam dávat filmy, které podporují  chlast, drogy, promiskuitu, sexualitu a tak dále, tak se dá spousta věcí změnit.
Takže začnou u sebe, dají sebe trošku do kupy a pak začnou měnit věci kolem sebe. Okolí, začnou  tady reálně něco měnit. Protože tam kde jsme, tam můžeme něco ovlivnit. Proto ta Nova, protože bych to mohl takhle změnit.

Poslední otázka. Jaký máš názor na stávající situaci na Ukrajině ? Jestli to sleduješ.

Kdysi něco podobné bylo ve Španělsku. Bylo to, když jsem začínal jako Revolta. Špatně jsem to nesl, těžce jsem to nedával. Normálně jsem brečel, když jsem viděl, jak mlátí po hlavách nevinné lidi. A to byl jeden z momentů, kdy jsem si řekl a dost.  Byl to poslední krok k tomu, že budu Revolta. To bylo, když jsem viděl, že ti lidé tam bojují a já z tepla domova nedělám nic.

Takže když  začla Ukrajina, tak jsem to sledoval. Jak to je, kdo to je, co to je.  Pak jsem se na to vyprd, a řekl jsem si, že to sledovat nebudu. A budu se věnovat tomu co má dopad, co má potenciál něco reálně změnit, protože já tam teď bohužel nejsem, abych s tím něco udělal. Já jsem tady, proto abych s tím tady něco udělal. Sem tam se podívám, na nějaké video, ale nechci se v tom nějak šťourat. Je to hnus, je to smutné. Ale  svět je někdy pěkně hnusný.

Dobře, tak já ti teda děkuji za čas, ať se daří a jestli chceš něco vzkázat čtenářům, tak máš prostor.

Díky za rozhovor, jste sympaťáci . Jen tak dál. Děkuji za rozhovor do rapcity, ať se Vám daří, ať rostete. Díval jsem se, že děláte rozhovory i se zajímavými lidmi. Takže šiřte dobrý hip hop, šiřte dobrý rap a díky za rozhovor a mějte se hezky.