Blížil se víkend a byl jsem pozvaný na akci konající se v severočeském Litvínově. Najednou je tu pátek a já s menším zpožděním ženu auto z Prahy hodně přes maximální povolenou rychlost, ale co prostě tam potřebuji být na čas. Cca za hodinku jsme v Litvínově, rychle hodit věci na hotel a míříme směr club Ponorka. Jsme tu poprvé, ale okamžitě je mi jasné, že dnešní akce bude stát za to. Jde o menší music club a v tom jsou akce vždycky nejlepší, protože jsou lidi pořád tak nějak pohromadě a nemůžou být roztahaný po velkých prostorách.
Prostory okouknuty, věci hozené do backtage a můžeme vyrazit na drink než se club otevře. Ale vlastně ještě ne ještě jsem musel hodit pár slov se zvukařem, jelikož dnešní akci si navíc hodím jako speaker. Na ten drink stejně musím, pokyn od pořadatele zněl jasně: „musíš pít, ať ti to jede jako vždycky“. Organizační věci dořešeny a mohlo se začít. Jakmile se otevřelo, hned dorazilo několik prvních návštěvníků, samozřejmě to nebyl nával, jelikož první live byl plánovaný asi cca 2 hodiny po začátku. Takže prostory se pomalu plnily a na stagy se zatím vystřídali DJ Jorge Naipes a DJ Bart.
Pak nastal ten správný čas na první live, tak honem na stage. Chytil jsem se mikrofonu, několik obecných a uvítacích slov a už jsem zval prvního vystupujícího, kterým byl Ekwir. Show se tedy rozjela, lidi pomalu opustili bar a zaplňovali prostor před stagy. Jak se říká první to má vždycky nejtěžší, ale i tak atmosféra výborná.
Asi nebudu zdržovat svými výstupy a pustíme se na další v pořadí, jež byly Cardinal Assault. Kardinální surovej booombap rozpálil celou Ponorku a akce nabírala na větších a větších obrátkách. Výborní vystupující a v neposlední řadě hlavně publikum, které se umí bavit, jsou základem povedené akce a tady se to všechno sešlo ve velké koncentraci.
Přišel čas a na stage dorazil Retrospekt. Párkrát jsem od PJ slyšel, že chce skočit do publika a pořád tak nějak sbírá odvahu. Tak si říkám proč ne, zkusím ho podpořit. Trochu rozpálit publikum a takovým menším poloskokem jsem se do publika pustil sám, ať PJ vidí že není čeho se bát. Když mě vrátili zpátky, BiT show v podání Retrospekt mohla začít. Musím říct, že to bylo peklo, podpora fans opravdu maximální a zaslouží si poklonu.
Bylo to tak jak jsem říkal, menší music club je prostě nejlepší. Atmosféra úžasná, lidi se bavili a k vystupujícím šla z davu energie. Každá akce jednou musí skončit, a tak přišel čas na dnešního headlinera, kterým byl Paulie Garand & Kenny Rough. Bylo výborný vidět a také slyšet, jak si publikum dává největší hity společně s Pauliem. A samozřejmě zlatý hřeb večera byl Kenny se svým saxofonem, což je alespoň pro mě úžasný zážitek.
Z úst vystupujících byla slyšet jen chvála a spokojenost, ať už na pořadatele, ale hlavně na fanoušky, kteří udělali neopakovatelnou atmosféru. Po skončení posledního koncertu se u backstage utvořila fronta jak na „banány“ a fotograf společně s Pauliem se docela dost dlouho nezastavily. Jedna fotka za druhou, podpisy, merch,…..
Řekl bych že docela dobrým znakem toho, že akce se povedla je to, že jsem byl dva dny nepoužitelný a nakonec mě zachraňují antibiotika.
Slovy pořadatele : „Díky moc, atmosféra včera úplně parádní, nebýt vás co jste přišli, tak by mi nelepila podrážka, a když lepí podrážka, tak se party vyvedla“
Leave a Reply