V pořadí již 7. studiová deska nesoucí název Marko se dočkala svého křtu, jež se odehrál v pražském Fórum Karlín. Tento prostor je jak stvořen pro velké akce a svoji show si zde vystřihlo již mnoho jmen a to i samozřejmě zahraničních, např. dvakrát MGK. Kapacita je zde tedy více než jen velká. Lístky před samotnou akcí rychle ubývaly, nicméně vyprodáno nebylo, avšak ani tento fakt neponechal rozsáhlé prostory prázné naopak obsazenost byla skvělá. Při zaplňování klubu se fans rozdělili, řekl bych, do dvou skupin. První skupina se přiřítila ihned na začátku akce a to nejspíše i z obav dlouhých front. Tito si zde dopřáli DJské sety a očekávali hlavní show jež měla přijít až za několik hodin. Toto se projevilo i na jisté únavě, a tedy když se dovnitř dostávala druhá skupina lidí, jež přišla později a jen s menším předstihem před hlavním programem, tak mohli po všech možných místech narážat do hloučků sedících, unavenějších a odpočívajícíh fans.

Popravdě jsem očekával především dámské osazenstvo a i mladší věkový průměr. Nicméně tomu tak rozhodně nebylo. Dav byl namíchám a propleten širokou věkovou základnou a slečen také nebyla převaha („i když klidně by mohla být“). Jak je tedy vidět, tak Ektorova tvorba v našich končinách má široký záběr a zasáhla publikum napříč věkem.  Jeho tvorba je nyní již značně obsáhlá a v playlistech fanoušků koluje nejeden banger, který věrně znají a to bylo znát i v průběhu show, nicméně čekal bych větší a stabilnější bordel a reakce. Zřejmě se projevila i ta únava z delšího čekání.

Samotná deska čítá i nespočet spoluprací a tedy i v rámci křtu zde nemohli chybět hosté a zvučná jména CZ/SK scény, jež si s Ektorem vystřihli společnou věc a pak také i něco z jejich samostatné tvorby, či z jiného featuringu. Náboj a nasazení na pódiu bylo maximální a v profi módu, jak se sluší a patří na akci takového formátu a velikosti. Samotného křtu a tedy tak i oficiálnímu vypuštění s přáním mnoha úspěchů, se ujala Ektorova maminka. Deska Marko tedy byla zalita vodkou a směle dál.

Nyní bych rád poděkoval produkci a především legendárnímu Aleši Mikuleckému za pozvání a především velké SORRY směřující na jejich adresu. A to především z důvodu selhání techniky a tím ztráty fotografií z celého večera, kdy zachránit se jich podařilo opravdu jen mizivé procento (tedy nebyla možnost vybírat ty nejlepší a skvělé záběry). Dále velké DÍKY patří na adresu Věry Svobody, která mi dovolila použít i některé její fotky, abych tak doplnil těch pár střípků, které zůstali mně.

FOTO ZDE

About The Author

Photoreporter

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*